Leden 2015

Melodie týdne - soundtrack z hry Journey

25. ledna 2015 v 15:39 | Mitsuki |  Melodie týdne
První příspěvek ve změněné rubrice Melodie týdne - každý týden se pokusím přidat nějakou skladbu, která mě zrovna zaujala.
Momentálně mě při učení a relaxaci doprovází melodie z playstationové hry Journey. Je klidná, citlivá, rozjímavá, zároveň ne nudná. Poslední dobou si nějak pochutnávám na skladbách a písních orientu, vnímám nepoznanou hudbu a je to velmi příjemné. Vychutnejte si 58 minut čisté něhy :-)


https://www.youtube.com/watch?v=M3hFN8UrBPw

El médico - Ranhojič

24. ledna 2015 v 20:56 | Mitsuki |  Zaujalo mě
" I kdybys studoval medicínu několik lidských životů, přijdou k tobě lidé, jejichž nemoci ti zůstanou záhadou. Trýzeň, o které mluvíš, je neoddělitelnou součástí lékařské profese a musíš se s ní naučit žít."
Tak promluvil židovský lékař na straně 172 v knize Ranhojič od Noaha Gordona. Tento skoro sedmisetstránkový příběh jsem zhltala za pět dní. Z převážné většiny je pouze fikcí, ale zakládá se na existenci jednoho velmi významného člověka - člověka důležitého pro lékařskou vědu a umění. Jmenuje se Avicenna. Ale tato kniha nevypráví jen o něm. Přestože její příběh je fantastický a napínavý, odnáším si z něj víc než jen vzpomínku na večery (v mém případě spíše dny), kdy jsem se nenudila pod svitem lampy.

Zimní semestr - 1. ročník

23. ledna 2015 v 15:07 | Mitsuki |  Já medička
Dnešním dnem je můj zimní semestr 1. ročníku kompletně ukončen, zkoušky jsou splněny. Abych pravdu řekla, nečekala jsem, že se mi to podaří. Ale je to jen pikokrůček na veliké cestě, nezbývá než započít přípravy na nadcházející letňák. Ale jaké byly zkoušky, z čeho jsem se učila, co to všechno obnášelo? Dozvíte se po rokliknutí ;-)


My a smrt

22. ledna 2015 v 23:37 | Mitsuki |  Úvahy
Dodnes nevím, jestli věřím v boha (stejně jako nevím, jestli psát toto slovo s velkým nebo malým b.) A nevím, jestli je mi to líto, jestli se stydím nebo chodím po světě s nálpekou ATEISTA na čele a pyšním se svou svobodnou duší bez závazků k nějaké víře. Ale v tento moment je mi to asi líto...vždyť ti, co věří, ať už v cokoliv, nacházejí jakýsi klid a útěchu. Už nějakou dobu přemýšlím o svém smyslu života. Ale jsou to pouhé útržky. Když se zadívám na svou babičku, když procházím kolem úplně cizího člověka, když vidím padat listí ze stromů nebo když pozoruji tikající hodiny. Životy nás všech směřují k jednomu jedinému cíli a tím je smrt. A právě jí věnuji tento článek.

Internet - bez života

17. ledna 2015 v 22:20 | Mitsukie |  Úvahy
Na popud té části mého mozku, která řídí všechny prokrastinační pochody, jsem se rozhodla napsat několik řádků na téma týdne Život bez internetu - nebo taky internet - bez života. Po pravdě mě toto slovní spojení absolutně šokovalo a ochromilo víc než pořádná dávka kurarimimetika. Bez netu? Ono je bez něj nějaký život? Ale ono je to nějaký pořádný život s ním?